8 knih, které ke mně přišly v pravý čas

Rozhodla jsem se podělit se s vámi svoje tipy na knihy, které mě v průběhu života inspirovaly, nakoply a někam posunuly.

Samozřejmě jde pouze o malý výřez knih a možná časem napíšu pokračování tohoto článku. Pro začátek ovšem takto. Většinou jde o známé tituly, a tak se mi zdá zbytečné vypisovat, o čem která kniha je a co se v ní dočtete. Takových informací na vás na internetu  vyskočí tisíce. Proto tento článek pojmu trochu jinak.

Uvedu zde úryvky z konkrétních knih, které se mi zapsaly hluboko pod kůži. Možná vás samotné pasáže inspirují a ucítíte, že právě tuto knihu si chcete přečíst taky…

Tááákže:

Hovory s Bohem – Neale Donald Walsch

Hovory s Bohem
Pro některé z vás jsem čistá energie. Pro jiné jsem ten nejkrásnější cit, jemuž říkáte láska. A někteří z vás nemají ani tušení, co jsem. Jen víte, že jsem.
A tak to je.
JÁ JSEM.
Jsem vítr, který vám čechrá vlasy. Jsem slunce, které vás zahřívá. Jsem déšť, který vám tančí po tváři. Jsem vůně květin ve vzduchu. Jsem květina, která voní. Jsem vzduch, který přenáší vůni květin.
Jsem vaše první myšlenka. Jsem vaše poslední myšlenka. Jsem představa, která osvítila váš nejkrásnější okamžik. Jsem nádhera jeho naplnění. Jsem pocit, který podnítil to nejkrásnější, co jste kdy udělali. Jsem ta část vašeho já, která po tomto pocitu neustále touží. Cokoli vás se mnou spojuje – jakýkoli obřad, meditace, píseň, myšlenka, slovo, činnost – dělejte to. Dělejte to pro mě.

Čeho před smrtí nejvíce litujeme – Bronnie Ware 

Čeho před smrtí litujeme
Tolik času trávíme spřádáním plánů do budoucna, často spoléháme na věci, které se mají stát někdy později, ale určitě zajistí naše štěstí, nebo předpokládáme, že máme nekonečně mnoho času, a přitom jediné, co v životě máme, je dnešek.

Nebylo těžké pochopit, jak hluboce toho John dodnes lituje. Chápu, že lidé dokážou milovat svoji práci a že není nutné se kvůli tomu cítit provinile. Já teď taky milovala svou práci, přestože ji často provázel smutek.

Ale když jsem se ho zeptala, jestli by si svou práci tolik užíval, kdyby neměl takovou podporu v rodině, John zavrtěl hlavou.

„Práci jsem měl samozřejmě celkem rád. A určitě se mi líbilo postavení, které jsem měl, i když k čemu to teď je? Méně času jsem věnoval tomu, co mě skutečně udržovalo v životě na nohou: Margaretě a rodině, mé drahé Margaretě. Vždycky mě milovala a podporovala. Ale já jí to neoplácel. Byla také velice zábavná. Společně bychom si užili krásné časy, kdybychom začali cestovat.“

Margaret zemřela 3 měsíce před Johnovým plánovaným odchodem do důchodu, i když už v té penzi vlastně byl kvůli jejímu zdravotnímu stavu. John se mi svěřil, jak se po celý důchod trápil výčitkami. I když se nakonec dokázal do jisté míry smířit se svou „chybou“, jak tomu říkal, teď toužil po tom, aby ty roky procestoval a prosmál s Margaret.

„Myslím, že jsem se bál. Ano, bál jsem se. Úplně jsem zkostnatěl. Moje postavení mě svým způsobem omezilo. Samozřejmě když tu teď sedím a smrt mi klepe na dveře, chápu, že v životě bohatě stačí být dobrým člověkem. Proč tolik visíme na materiálním světě, abychom si potvrdili vlastní hodnotu?“

Rosemary
——————

Proč jsem prostě neudělala to, co jsem chtěla? Nikdy nikomu nedovolte, aby vám bránil v tom, co chcete. Jenom se teď na mě podívejte. Umírám, a na co jsem celé ty roky čekala?

Bohatý táta, chudý táta –  Robert Kiyosaki

Bohatý táta, chudý táta

Kdybych vám měl předat jen jedinou myšlenku, pak by to byla tato: Kdykoliv vám něco chybí nebo něco potřebujete, nejdříve to darujte! A vrátí se vám to mnohonásobně! To platí na peníze, úsměv, lásku i přátelství. Vím, že to je často poslední věc, kterou by člověk chtěl udělat, ale v mém případě to tak vždycky bývá.

Kdykoli jsem za všechna ta léta v mém životě potřeboval peníze nebo pomoc, jednoduše jsem se hluboce zamyslel nad tím, co opravdu chci. A rozhodl jsem se to nejdříve darovat. Když jsem to dal, vždycky se mi to vrátilo.

Ke svému cíli se můžete dostat buď vlastními silami, nebo díky silám, které na tomto světě existují a které jsou mnohem chytřejší než ty vaše vlastní. Jediné, co potřebujete, je být štědrý s tím, co vlastníte a síly budou štědré také k vám. Začněte jednat!

Každý z vás byl obdařen dvěma velkými dary: MYŠLENÍM a ČASEM. Je na vás, jak s nimi naložíte.

250 zákonů lásky – Petr Casanova

Casanova

Na gymnáziu jsem měl spolužáka. Onemocněl rakovinou.
Takovou, kterou tehdy neuměli léčit.
Bylo mu osmnáct a věděl, že může zemřít kdykoli.
Třeba dnes.
Zůstával doma v péči mámy. Čtyři stěny na něj začaly padat a on se rozhodl jít ven. Nazdařbůh. Chodil jako bez duše uličkami, až stanul před knihkupectvím.

Výlohou nahlédl dovnitř a uviděl dívku podobného věku.

Musela ho zaujmout, protože vešel dovnitř a jako ve snách šel stále blíž, až ho vyrušila její otázka: „Mohu vám nějak pomoci?“ Lekl se a zčervenal, protože s otázkou spatřil nejkrásnější úsměv v životě. Nejraději by jej políbil. Ale místo toho jeho rty začaly váhat a breptat: „No, chtěl jsem si koupit knížku. Tuhle“ – ukázal nahodilým směrem.
„A přejete si ji zabalit?“ zeptal se ta dívka usmívající se již stále víc. Ano, chtěl.
Odešla tedy stranou a za chvíli přinesla zabalenou knihu. Roztěkaný odešel a zamířil domů. Stejnými ulicemi, ale najednou jinými. Barevnějšími. Živějšími. Krásnějšími.

Doma knihu uložil na dno šatní skříně.

Druhý den šel do obchodu znovu. Dodával si odvahy, tentokrát se dívce určitě svěří se svými city. Ale kvůli nemoci, která mu rychle kradla čas, ztrácel vůli i důvod. Scénář se tedy opakoval. Pokaždé chtěl jakoukoli knihu a zabalit ji.

Mlčky zaplatil a odešel.

Opakovalo se to déle než týden. Pak se odvážil té dívce, zatímco balila knihu, nechat vedle pokladny své telefonní číslo. A prchl. Další dny už nepřišel.

Ve středu u mého spolužáka zazvonil telefon. Zvedla ho maminka: „Kdo je tam?“ Byla to dívka z obchodu. Přála si ke sluchátku chlapce.
Matce se spustil vodopád slz: „Vy to nevíte? Včera zemřel…“
Na druhém konci zavládlo hrobové ticho, narušované jen pláčem matky. Ta pak zavěsila a šla do synova pokoje. Tolik si ho chtěla připomenout, být s ním alespoň prostřednictvím pozůstalých věcí.

Otevřela skříň a dýchala vůni jeho oblečení. Vtom na dně skříně uviděla hromádku nějakých zabalených předmětů.

Rozbalila první z nich – kniha!
Otevřela ji a z ní vypadl lístek.
„Ahoj, dnes Ti to moc slušelo. Lucie.“
Rozbalila další knihu.
„Kde jsi byl? Myslela jsem na tebe celý den. L.“
A honem další:
„Půjdeš v neděli do kina? L.“ a připsané telefonní číslo.
Maminka vzala poslední knihu úplně svrchu.
Z té již nevypadl lístek, vzkaz byl vepsaný přímo na první straně: „Miluji Tě, navždy Tvoje L.“
—————————————

Chováte-li k někomu nejkrásnější city, o kterých dotyčný neví, není důvod je skrývat. Vyjádřete je – dejte mu včas vědět, co pro vás znamená. Možná budete překvapeni, že k vám cítí totéž. Hlavně jednejte, než bude příliš pozdě.

Moc přítomného okamžiku – Eckhart Tolle

Moc přítomného okamžiku

Představte si, že by na Zemi nebyl žádný člověk a že by tu byly jen rostliny a zvířata. Existovala by minulost a budoucnost? Existoval by čas? Otázky jako „Kolik je hodin?“ nebo „Kolikátého je dnes?“ by ztratily smysl. Dub nebo orel by se takovým otázkám pobaveně zasmál. „Kolik je hodin?“ zeptali by se. „No přece teď. Copak existuje něco jiného?“

Svět bez hranic – Joe Vitale, Ihaleakala Hew Len, Ph.D.

Svět 2

Po několika měsících bylo spoutaným pacientům povoleno volně se pohybovat. Některým zase byly sníženy dávky léků a ti, kteří byli původně označeni za nevyléčitelné, byli propuštěni.“
Byl jsem z toho u vytržení.
„A nejen to,“ pokračoval. „Zaměstnanci se začali do práce těšit. Ty tam byly absence a personál přestal dávat výpovědi. Tak došlo k tomu, že jsme po čase měli víc zaměstnanců než pacientů. Dnes už je oddělení zavřené.“
V té chvíli jsem to nevydržel a musel se zeptat: „Co jste dělal, že došlo k takovým změnám?“
„Prostě jsem čistil tu část sebe, kterou jsem s nimi sdílel,“ odpověděl.
Cože?
Dr. Hew Len mi vysvětlil, že přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se v mém životě objeví, znamená uznat, že vše, kolem mne, je mým vlastním výtvorem.
Tento výrok mě ohromil a bylo mi zatěžko jej přijmout. Jedna věc je nést zodpovědnost za to, co dělám nebo říkám. Druhá věc je zodpovídat za to, co říkají nebo činí druzí.
Pravda je taková: Převezmete-li plnou zodpovědnost za svůj život, pak všechno, co vnímáte jakýmkoli ze smyslů, je vaše vlastní zodpovědnost, neboť je to přítomné ve vašem životě.
Stručně řečeno – je na vás, jestli vyléčíte to, co se vám nelíbí a co prožíváte – terorismus, politiku i hospodářství své země. Lze říci, že tyto věci ve skutečnosti neexistují a jsou pouze vaše vlastní projekce. Problém není v nich, ale ve vás. Abyste je změnili, musíte změnit sami sebe.

Myslete velkoryse – David J. Schwartz

Myslete velkoryse

1) Usnadněte ostatním, aby vás mohli vynést vzhůru. Snažte se být laskaví. Pracujte na tom, abyste byli oblíbení. Tak získáte podporu svého okolí a posílíte svůj program cesty k úspěchu.
2) Chopte se iniciativy, navazujte nové známosti a nová přátelství. Představujte se při každé příležitosti novým lidem. Dávejte pozor, abyste správně porozuměli jméno každého nového známého a aby ostatní zaznamenali vaše jméno.
3) Smiřte se s tím, že lidé jsou různí a mají chyby. Nečekejte od nikoho dokonalost. Myslete na to, že každý má právo být jiný než vy. Nevystupujte jako vylepšovatelé světa.
4) Hledejte u každého člověka chvályhodné rysy a nepátrejte po těch nepříjemných. Nedopusťte, aby vaše mínění o třetí osobě ovlivnili jiní. Myslete na druhé lidi pozitivně a docílíte pozitivních výsledků.
5) Buďte vždy zdvořilí. Dosáhnete tím, že se ostatní budou cítit líp a pozvedne to i vaši náladu.
6) Nedávejte ostatním vinu, když utrpíte porážku. Zapamatujte si: Způsob vašeho myšlení pro utrpěném nezdaru určuje, jak dlouho budete čekat na příští vítězství.

——–
1) Buďte vždy aktivní. Buďte lidmi činu a ne těmi, kteří váhají.
2) Nečekejte na perfektní podmínky. Těch se nikdy nedočkáte. Počítejte s budoucími překážkami a obtížemi a když se objeví, překonávejte je.
3) Myslete na to, že samotné nápady úspěch nepřinášejí. Nápady jsou užitečné jen tehdy, když se uskuteční.
4) Startujte svůj rozum mechanicky. Nečekejte na to, že vás rozum požene kupředu. Jednejte, dejte se energicky do práce, tím svůj rozum povzbudíte.
5) Myslete v pojmech teď, hned. Výrazy jako zítra, příští týden, později, jsou svým smyslem blízké slovu selhání – nikdy. Buďte lidmi, kteří se svých úkolů ujímají teď hned.
6) Dejte se do práce. Neztrácejte čas přípravami na zahájení činnosti, prostě začněte.
7) Chopte se iniciativy. Bojujte za svou věc, zahajte křížové tažení. Angažujte se dobrovolně. Ukažte, že něco umíte a jste ctižádostiví.

Jak se radovat ze života a z práce – Dale Carnegie

Carnegie

A teď vám sdělím tu nejlepší radu, která je tou nejlepší, pokud jde o jemné umění, jak vycházet s lidmi. „Jestliže existuje nějaké tajemství úspěchu,“ řekl Henry Ford, „pak spočívá ve schopnosti postavit se na místo druhého a vidět všechno jak svýma, tak i jeho očima.“

Toto je natolik podstatné, že celou větu ještě jednou zopakuji: Jestliže existuje nějaké tajemství úspěchu, pak spočívá ve schopnosti postavit se na místo druhého a vidět všechno jak svýma, tak i jeho očima.

Ačkoli tato myšlenka je tak jednoduchá a zřejmá, že každý by měl na první pohled vidět její pravdivost, přesto devadesát procent lidí na této zemi ji přehlíží v devadesáti procentech případů.

Monika Navrátilová

Jsem terapeut energetické psychologie & EFT, kouč a kartářka. Prostřednictvím EFT terapií i výkladů karet nahlížím s láskou a úctou do lidských příběhů a provázím a podporuji své klienty na jejich cestě ke zdraví, štěstí i úspěchu, na cestě zpět k sobě sama. Věřím, že sny se plní...když jim uvěříte a jdete jim naproti. Více o mně si přečti zde>>

Komentáře