Muzikoterapie: když hudba léčí

Muzikoterapie je postup léčby, který využívá hudbu, hlas, rytmus nebo vibrace k tomu, aby navodila pozitivní změny u člověka, ať už v rovině emocionální, tělesné, duchovní, energetické nebo duševní.

Historie

První zmínky o muzikoterapii bychom našli již v Bibli, kde je popsán příběh o tom, jak David léčil deprese krále Saula prostřednictvím hry na harfu. V Egyptě a v antickém Řecku byly vypracovány koncepce, které pojednávaly o formování člověka pomocí hudby. Na konci 17. století vznikla tzv. aitromusica, která upozorňovala na vibrace, které hudba způsobuje lidskému tělu, a tímto způsobem z něj prý odcházely škodlivé látky. Přínosné tedy byly zejména taneční písně.

Koncem 19. století byla muzikoterapie nazvána pouhým šarlatánstvím a většina tehdejších odborníků z řad lékařů ji jako léčebnou proceduru zavrhla. V období 2. světové války  ve Spojených státech a Švédsku došlo k propojení hudby a psychoanalýzy. V USA se začal používat pojem hudební farmakologie. Tehdy muzikoterapie zastávala pouze funkci pomocné disciplíny.

Alexis Pontvik založil ve Švédsku roku 1942 muzikoterapeutický institut, který se ztotožňoval s psychoanalýzou Karla Gustava Junga. Hudba zde dokáže proniknout do osobnosti člověka hlouběji než pouhé mluvené slovo. Dnes se hojně využívá např. v psychoterapii.

Zdroj: RelaxingMusic (flickr.com)

Zdroj: RelaxingMusic (flickr.com)

 

Ucelený rozvoj muzikoterapie byl odstartován v polovině 20. století. Aktivní muzikoterapie předpokládá přímou účast člověka na jejím vytváření a reprodukci. Využít k tomu můžeme bubínky, tibetské mísy nebo i kytary. Odborníci doporučují muzikoterapii ve skupině. Mapujeme tak vztahy člověka k němu samému,  k ostatním, jeho postavení ve skupině. Ukazuje rovněž schopnost využívat v interakci s druhými neverbální komunikaci.  Účast více osob na vytváření hudby umocňuje prožitek z písní a člověk si tak buduje lepší vztah k sobě i k druhým, hudba totiž prohlubuje důvěru v mezilidských vztazích. Kromě toho hra na hudební nástroj procvičuje u člověka i jemnou a hrubou motoriku.

Receptivní muzikoterapie klade důraz na samotný poslech hudby (nebo šum lesa, praskajícího ohně, šumění moře či poslouchání ticha). Nejvhodnější je poslouchat hudbu v leže při relaxaci.

Tělesný stav člověka ovlivňuje v prvé řadě rytmus, ten působí na vnitřní orgány a činnost srdce. Harmonie hudby posouvá vědomí člověka na vyšší úroveň. Na naše emoce, city a vnitřní rozpoložení nejvíce působí melodie hudby, kterou posloucháme.

Každý z nás má svůj vlastní osobitý hudbení vkus, a tak se také liší i skladby, které na nás působí příjemně. Při poslechu stejné písně můžeme pociťovat naprosto odlišné pocity a náladu než vzbuzuje např. v našem kamarádovi. Po náročném a hektickém dni většinou v hudbě hledáme zklidnění a relaxaci. V tomto případě si nejčastěji pouštíme pomalé songy, které zklidní naši mysl. Za pomoci hudby se uvolňuje stres a napětí. Pokud je naše mysl dlouhodobě koncentrovaná na jeden jediný úkol, pak ne zřídka si rádi poslechneme rychlejší písničku, která nám pomůže odpoutat myšlenky od náročného a monotónního pracovního úkolu.

Mozartův efekt

V rámci psychoterapie a neurologie se často využívají skladby Wolfganga Amadea Mozarta. Ty byly podrobeny testování a zjistilo se, že studenti, kteří se učili na zkoušky při poslechu Mozartových skladeb, dosahovali poté ve škole lepších studijních výsledků. V 90. letech minulého století byl zaveden pojem Mozartův efekt. Jeho skladby pozitivně působily na pacienty s Alzheimerovou chorobou a epilepsií.

Doktorka Frances Rauscher provedla výzkum v němž zjistila, že vysokoškoláci, kteří 10 minut poslouchali Mozartovu sonátu, získali v testu prostorové inteligence až o 9 bodů více než ti, kteří skladbu předtím neslyšeli. Pozitivní výsledky byly zaznamenány i u dětí. Rozvoj hudební vzdělanosti u nich zvyšuje prostorovou i tvůrčí představivost a vzrůstá i inteligence všeobecně.

Vliv hudby na zdraví

Hudba působí na činnost našeho srdce a na krevní tlak. Jestliže posloucháme hlasitou hudbu, zvyšuje se i krevní tlak a zužují se cévy. Při zeslabení zvuku se tlak postupně dostane do normálu. Barokní hudba prý pozitivně působí na naši paměť a usnadňuje přijímání nových informací. Můžete tedy tento žánry zkusit poslouchat při učení.

Muzikoterapie má své místo při léčbě úzkostí a strachů. Pomáhá u poinfarktových stavů, léčby neuróz nebo na zmírnění bolesti. Hudba napomáhá při zlepšování komunikace, podporuje adaptabilitu.

Hudba a děti

Možná už jste slyšeli, že děti vnímají hlas a hudbu už v maminčině bříšku. Rozezná ji už od 3. měsíce v prenatálním období. Pozitivně na miminko působí pomalá melodická hudba přiměřené hlasitosti. Naproti tomu hlasitá hudba nebo hádka dítě ovlivní v negativním směru. Když matka svému dítěti pravidelně zpívá nebo pouští stejnou, příjemnou písničku, dost možná na něj bude působit jako ukolébavka i po jeho narození. Ukolébavky jsou v podstatě prvním setkáním dítěte s muzikoterapií.

Hudba je dobrým pomocníkem v oboru pediatrie nebo dětské psychiatrie. Za její pomoci se zmírňují projevy dyslexie a ostatních poruch učení nebo chování, odstraňují se neurózy nebo vývojové poruchy dítěte. Pokud si dítě osvojuje hudební výchovu a rozšiřuje své hudební cítění, dá se u něj předpokládat formování pozitivních vlastností osobnosti. Pravidelný poslech hudby působí jako prevence dětských depresí a sociálně patologických jevů v budoucnu.

Monika Navrátilová

Jsem terapeut energetické psychologie & EFT, kouč a kartářka. Prostřednictvím EFT terapií i výkladů karet nahlížím s láskou a úctou do lidských příběhů a provázím a podporuji své klienty na jejich cestě ke zdraví, štěstí i úspěchu, na cestě zpět k sobě sama. Věřím, že sny se plní...když jim uvěříte a jdete jim naproti. Více o mně si přečti zde>>

Komentáře