Změna jako jediná jistota. Je nejistá.

Tento článek bych ráda věnovala tématu, které je na jednu stranu strašidelné, ale na druhou tolik potřebné. Bez něj by totiž nebylo nic. Vůbec nic.

Řeč jeo Změně.

Změny se bojíme, nahání nám husí kůži. Často ani rozumově nevíme proč, ale vyskytují se nám všemožně po těle nelíbivé pocity. Stažený žaludek. Bušení srdce. Pocení rukou. Ztížené dýchání. Vnitřnosti na vodě. Hukot v hlavě. Mžitky před očima. Zimnice střídající se s horkostí. A mohla bych pokračovat….

Je jasné, že Změna s sebou přináší strach, nejistotu, obavy v hlavě plus nepříjemné pocity na těle.

Působí na nás tedy ze všech stran, zvnitřku i zevnějšku. A o to víc je zákeřná.

 

Poslední dva roky jsem ve svém životě udělala fůru změn. Od změny partnera, práce, bydliště a náplně volného času. Na této cestě jsem si prošla různými pocity a stavy. Co je pro mě ale důležité, že jsem vše ustála a po překodrcání přes všechny změny se dostala do situace, kdy jsem spokojena. Nebýt však oněch Změn a přeměn, nic z toho, co mám nyní, by nebylo. Nedovedu vyjádřit vděčnost, že jsem se do toho všeho pustila. Děkuju sama sobě i vám, že vám na sobě záleží.

 IMG_7914

Na počátku stálo uvědomění. Uvědomění si toho, proč se změn tak bojím.

 

Nejistota

Změn se obáváme, protože není jistý výsledek. Zkrátka a dobře nevím, jak skončím, když opustím tuto práci a půjdu do nové. Netuším, jestli si najdu pro mě vhodnějšího partnera. Nemám ponětí, zda bude toto rozhodnutí to pravé ořechové. Prostě NEVÍM! Nejsem si jistá!

A tak se raděj do ničeho nepouštím. Zůstávám ve starém známém, i když to tu občas zapáchá. Co když to bude někde jinde ještě horší? Jak se říká, z bláta do louže. A o to teda nestojím.

Stagnuji. Věřím ve staré známé osvědčené.

Ta nejistota tam je, přátelé. A vždycky bude! Nikdo, ani ti nejodvážnější, netuší, jak to či ono dopadne.

V tomto případě můžeme buď

  • Zůstat stát, tam kde jsme. Nepouštět se do nejistoty. Ale pak si nestěžovat, že jsme nespokojeni. Protože to my sami jsme se rozhodli neopouštět známé. Naše rozhodnutí. Naše následky.
  • Nebo můžeme začít důvěřovat. Důvěřovat sobě, životu, změně. A jít.

Máme potom dvě varianty:

  1. Změna nám přinese zlepšení stavu. Splníme si nějaký sen, či se k němu přiblížíme. Polepšíme si. Budeme spokojenější, bohatší, veselejší,… prostě si řekneme: „Jó tak to se vyplatilo!“
  2. Nebo se nám taky výsledek změny nemusí zamlouvat. V tomto případě taktéž SUPER! Zjistili jsme, že touto cestou ne. A odnesli si tolik potřebný zážitek a zkušenost pro život. Děkujme i za tyto „nezdary“. Mnohdy můžou být nakonec většími dary, než jsme sami mysleli.

IMG_8143

Kdybychom jako děti odmítali veškeré změny, lezli bychom po čtyřech a nedostali se moc daleko, nesrozumitelně mumlali a nebyli schopni vyjádřit své potřeby, byli po celý život závislí na někom jiném a rozhodně si neplnili sny.

Z jakého důvodu se my dospělí tak bráníme změnám?

Co nás na nich děsí?

Hovořili jste někdy s někým o změnách a o tom, co vám mohou přinést?

Monika Navrátilová

Jsem terapeut energetické psychologie & EFT, kouč a kartářka. Prostřednictvím EFT terapií i výkladů karet nahlížím s láskou a úctou do lidských příběhů a provázím a podporuji své klienty na jejich cestě ke zdraví, štěstí i úspěchu, na cestě zpět k sobě sama. Věřím, že sny se plní...když jim uvěříte a jdete jim naproti. Více o mně si přečti zde>>

Komentáře